Světlo je všude
Vyšli jste někdy v noci ven a vzhlédli vzhůru ke hvězdám a hloubali
nad tím, co je vlastně ten prostor mezi nimi? Dávní Toltékové si
tuto otázku kladli také a uvědomovali si, že prostor mezi hvězdami
se naplněný světlem. Možná se překvapeně zeptáte: „Jak by to bylo
možné? Vždyť venku je taková tma.“ Starobylí toltéčtí mistři věděli,
že dáte-li jakýkoli předmět do prázdného prostoru, začne na všechny
jeho strany dopadat světlo přicházející ze všech směrů, z každičké
hvězdy ve vesmíru!
Každá hvězda je jakési slunce vysílající do všech směrů světlo. Vesmír
je plný světla, které vyzařuje nespočet hvězd.
Viděli jste někdy obrázky ukazující, jak vypadá atom, kolem jehož
jádra obíhají elektrony? Je to trochu podobné, jako když planety obíhají
kolem Slunce v prázdném prostoru! Novodobí fyzikové tvrdí, že
ve vesmíru není nic skutečně pevné – a to je přesně to, co věděli staří
mistři.
Jste především světlo
Starobylí toltéčtí mistři nevěděli nic o atomech a elektronech, ale věděli
něco, co později potvrdila moderní věda. Věděli, že to, co vypadá
jako pevná hmota, je pouze iluze lidské mysli, a že fyzikální hmota ve
vesmíru je stejně otevřená a prázdná jako noční obloha. A navíc viděli,
že prostor mezi všemi drobnými částečkami hmoty ve fyzikálním vesmíru
je naplněný světlem.
Pokud Toltékové viděli, že dokonce i jejich těla se skládají z jakýchsi
maličkých hvězd, které obklopuje prostor naplněný světlem, pak také
pochopili jednu nesmírně úžasnou věc: Věděli, že neexistují hranice
mezi jejich těly a jinými objekty. Není žádný prostor, v němž by jeden
hmotný objekt zanikl a další vznikl, protože nic není pevné a všechno je
naplněno stejným světlem.
Stromy, kameny a ptáci jsou plni světla, vzduch je plný světla, prostor
je plný světla a je to stále totéž světlo. Vesmír se skládá z drobných kousků
hmoty roztroušených ve světleném poli. Vaše tělo je plné světla. Jste
především světlo!
Světlo je posel
Světlo, které vnímáte pomocí zraku, je velmi úzký pruh z celkového
spektra energie vibrující ve vesmíru. Kdybyste se mohli posunout kousek
dál do jiné vibrace, dostali byste se do infračerveného pruhu spektra,
ale to byste nebyli schopni vidět očima.
Existují také rentgenové paprsky,
paprsky gama, signály z mobilu a neuvěřitelná škála „světla“, které ne-
spatříte pomocí zraku. Každý přijímač je navržený tak, aby „viděl“ různou
část tohoto spektra, ať už je to mobil přijímající hovor nebo lidský
zrak vnímající krásu květiny.
Rádiové vlny jsou také určitou formou světla. Kdybyste mohli slyšet
všechny rádiové vlny, které vámi procházejí v podobě světla, byl by to
naprostý chaos.
Dokážete si to představit? Ve vaší hlavě by hrála nějaká stanice rock’n’roll současně s třemi talk show a sportovním přenosem!
Rádio, které přijímá světlo v podobě rádiových frekvencí, má určitý systém
vybírající jednu frekvenci z mnoha stovek procházejících vším a bez
ustání. Tyto signály můžete přijímat dokonce i v budově, protože rádiové
světelné vlny procházejí zdmi.
Pokud vám činí problémy představit si, že vesmír není pevný, ale že ho
tvoří světlo, vůbec nic se neděje. Vaše mysl příliš dlouho věřila „pevné“
verzi a přijmout tuhle novou možnost jí bezpochyby činí značné
potíže. Je proto dobré nechat mysl po nějakou dobu téhle představě
přivyknout.
Tonal a nagual
Toltékové viděli, že světlo je ve všem, co je stvořeno, a proto chápali,
že je to živoucí součást vesmíru. Světlo je posel nesoucí zprávu o tvoření
do všech částí vesmíru. Tohoto posla nazývali „nagual“ a hmotným
částem vesmíru říkali „tonal“. Lidé většinou vnímají sami sebe jako část
fyzického vesmíru a ztotožňují se s tonalem.
Jakmile člověk procitne a vidí, že vesmír je tvořený světlem, a ztotožní
se s tímto světlem, je označen za naguala. Velcí toltéčtí učitelé minulosti
a přítomnosti jsou ztělesněním této pravdy a říká se jim nagualové.
Tito mistři mohou, ale nemusejí přijímat žáky a studenty, aby je vedli
k osvobození se od snu o pevném vesmíru…
Pokračovanie na budúce…
CELÁ KNIŽKA: Kniha Toltécké Moudrosti